Otevřený přístup k vědeckým informacím na Masarykově univerzitě
Podpisem Berlínské deklarace1 v říjnu 2010 se Masarykova univerzita v Brně – jako vůbec první vysoká škola v ČR2 – přihlásila k aktivní podpoře hnutí Open Access (OA), otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Současně zařadila podporu OA i do svého dlouhodobého záměru pro léta 2011-2015. Podpis deklarace byl velmi důležitým momentem, který posunul otevřený přístup na MU z roviny úvah a diskusí do roviny morálního závazku. Univerzita již nechce být černým pasažérem, který jen využívá to, co do systému přinášejí jiní, ale hodlá sama k rozvoji systému aktivně přispívat a naplnit tak svou roli sociálně zodpovědné veřejné instituce. Od politického rozhodnutí k praktické realizaci je však dlouhá cesta. V tomto článku se zkusíme podívat, jak postupuje proces zapojení Masarykovy univerzity do OA, jaké jsou jeho dosavadní výsledky a nejbližší vyhlídky. Otevřený přístup k vědeckým informacím znamená bezplatný, okamžitý, svobodný a trvalý on-line přístup k plným textům kvalitních vědeckých publikací – především recenzovaných článků v odborných a vědeckých časopisech a sbornících konferencí. K dosažení tohoto ideálu existují dvě vzájemně se doplňující cesty: (a) zlatá cesta (gold OA), kdy otevřený přístup poskytují vydavatelé vědecké literatury prostřednictvím volně dostupných časopisů (náklady na recenzní řízení, publikování, zpřístupnění a archivaci hradí buď autoři v podobě poplatku za publikování nebo některá třetí strana, nikoliv však čtenáři); (b) zelená cesta (green OA), kdy otevřený přístup poskytují samotní autoři, nejčastěji prostřednictvím institucionálních nebo oborových repozitářů, do kterých vkládají svá díla a zpřístupňují je tak světu. Podrobnější informatice k problematice Open Access a jeho metodách jsou uvedeny v článku [Bartošek 2009], nebudeme je tedy zde opakovat. Repozitář MU Hlavním způsobem, kterým univerzity a další výzkumné instituce přispívají k rozvoji OA, je budování otevřených institucionálních repozitářů a motivování vědců a výzkumníků k tomu, aby výsledky své práce do těchto repozitářů ukládali – tedy zelená cesta OA. Z diskusí nad koncepcí institucionálního repozitáře Masarykovy univerzity vyplynuly následující závěry:
Výše uvedené požadavky vedly k tomu, že repozitář MU není budován jako nový samostatně stojící systém, ale jako integrální součást již vytvořené informační infrastruktury univerzity. Skládá se ze tří částí – modulu pro vkládání prací, úložiště prací a přístupového rozhraní. Každá z těchto částí využívá některou z již zavedených technologií. Modul pro vkládání prací je rozšířením modulu pro evidenci publikační činnosti v informačním systému IS MU. Vykazování vědeckých výsledků do RIV3 je již několik let standardní povinností, kterou vědci musí vykonávat (byť vzhledem k rozsahu požadovaných údajů a magii kolem přidělování bodů za vykázané výsledky jde o činnost ne zrovna populární). Je tedy přirozené rozšířit univerzitní publikační modul o možnost přidat k vykazované publikaci soubory s plnými texty a několika málo doplňujícími údaji (verze vkládaného textu, rozsah a podmínky zpřístupnění). Vkládací modul je tím v podstatě hotov, navíc s minimální dodatečnými nároky na autory. Úložiště prací využívá stejné technologie, které byly vyvinuty na MU pro archiv vysokoškolských závěrečných prací (theses.cz) a úložiště studentských seminárních prací (odevzdej.cz), a které kromě MU používají desítky dalších akademických institucí v ČR i na Slovensku4. Současně je s těmito systémy plně integrováno a využívá jejich nadstavbové funkce, takže vědecké práce vložené do repozitáře se například automaticky stávají součástí systému pro odhalování plagiátů. Navíc se tím otevírá přirozená cesta pro zapojení dalších akademických institucí a vznik meziuniverzitního repozitáře vědeckých prací (viz repozitar.cz, dále v textu). Přístupové rozhraní repozitáře je samostatný modul, který se opírá o technologie používané v IS MU a systémech theses.cz a odevzdej.cz. Nabízí možnost vyhledávaní prací podle klíčových slov, různé varianty filtrování výsledků (podle kategorie oborů, roku publikování, jazyka práce, licence nebo verze práce – preprint, postprint atd.), účinný fulltextový vyhledávací nástroj, vyhledávání podobných prací a další. Organizační a společenské prostředí Technická realizace repozitáře je první důležitý krok na
cestě k institucionálnímu otevřenému přístupu. Jde však spíše o tu snazší
část. Pro jeho uvedení do života a plnohodnotné zapojení univerzity do OA je třeba
připravit nezbytné organizační, společenské a právní prostředí. Znamená to
získat pro myšlenku otevřeného přístupu co největší část akademické obce,
vytvořit univerzitní směrnice upravující vkládání prací do repozitáře a
související procesy, připravit efektivní podporu autorům V současnosti je připravována univerzitní směrnice upravující způsob shromažďování, archivace a zpřístupnění prací v univerzitním repozitáři. Protože ještě není schválena, není možné hovořit o konkrétních detailech, ale pouze o obecných východiscích. Návrh směrnice se opírá o dříve přijatou směrnici rektora MU o Duševním vlastnictví na Masarykově univerzitě, která vymezuje pojem zaměstnanecké dílo a vykonávání majetkových práv k těmto dílům. Návrh vychází z předpokladu, že zaměstnanci univerzity budou povinni vkládat do repozitáře každé své zaměstnanecké dílo, které existuje v textové podobě (listinné či elektronické) a které bylo publikováno. Podle stávajících představ by repozitář neměl být omezen jen na vědecké práce, ale mělo by být možné vkládat do něj publikovaná díla bez omezení – například e-learningové publikace, zprávy, multimediální dokumenty. Na základě metadat prací (indikátor „peer-reviewed“ a další) bude možné prezentovat repozitář světu podle potřeby v různých podobách – jako vědecký OA-repozitář, univerzální univerzitní repozitář atd. Ke každému dílu je možné vložit do repozitáře libovolný počet souborů (preprint, finální verze, doplňující materiál, prezentace). Při vkládání prací do repozitáře a nastavování režimu jejich zpřístupnění bude třeba postupovat tak, aby nebyla dotčena ochrana informací chráněných zvláštním zákonem, ochrana obchodního tajemství, nebo ochrana oprávněných zájmů třetích osob (např. práva nakladatele). V současnosti je diskutováno, jakou metodickou, odbornou a právní podporu poskytne univerzita autorům při naplňování tohoto požadavku. Do repozitáře nebudou vkládaný vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, disertační) ani habilitační práce, protože ty jsou na MU řešeny v rámci již existujícího digitálního archivu vysokoškolských prací (volně přístupného na internetu). Aktuální stav a nejbližší vyhlídky Aktuální stav v procesu zapojování MU do OA vypadá následovně:
Další plány pro tento rok:
Závěr I když z výše uvedeného textu by se mohlo zdát, že Masarykova univerzita je již v podstatě „za vodou“, začlenění její vědecké produkce do OA je vyřešeno a vše jde hladce, není tomu tak. Cesta k plnohodnotnému institucionálními zapojení do otevřeného přístupu, jak ho známe z vyspělých západních univerzit, je i u nás krkolomná, klopotná a její hlavní část máme teprve před sebou. Kromě vnitřních složitostí vyplývajících ze skutečnosti, že není vůbec snadné připravit a uvést do života systém, který se podstatným způsobem dotýká tisíců pracovníků v různorodém prostředí, s rozdílnými zkušenostmi, požadavky a zaběhnutými zvyklostmi, je situace dále poněkud znesnadňována tím, že na MU se na implementaci podílí více skupin (vývojový tým IS MU, Knihovnicko-informační centrum MU, rektorát MU), z nichž každá má trochu jiné pohledy a představy o tom, jak by měl celý systém vypadat a fungovat. Na druhou stranu to má i své přednosti. Tyto týmy mají velké praktické zkušenosti a Masarykova univerzita je v ČR lídrem a průkopníkem v mnoha dílčích oblastech otevřeného přístupu (veřejný archiv vysokoškolských prací MU, kooperativní systémy theses.cz a odevzdej.cz, otevřené digitální knihovny jako například Česká digitální matematická knihovna). Spolu s podporou vedení univerzity to poskytuje dobré předpoklady k tomu, aby se institucionální zapojení MU do celosvětového hnutí OA přeměnilo z pěkné vize na fungující realitu.
Literatura [Bartošek 2009] Miroslav Bartošek. Open access – otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, prosinec 2009, roč. XX, č. 2, s. 1-7. http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html Miroslav Bartošek (bartosek@ics.muni.cz)
1 Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities. http://oa.mpg.de/lang/en-uk/berlin-prozess/berliner-erklarung/ 2 MU ale nebyla první českou akademickou institucí, která podepsala Berlínskou deklaraci; jejími signatáři se stali již v roce 2008 Akademie věd ČR a Grantová agentura ČR. 3 RIV = Rejstřík informací o výsledcích vědy a výzkumu v ČR, součást národního informačního systému o vědě, výzkum a inovacích. Akademické instituce mají zákonnou povinnost předávat podrobné údaje o svých výzkumných výsledcích do databáze RIV, která pak následně slouží jako jeden z podkladů pro hodnocení a financování výzkumných institucí. Proces sběru podkladů pro RIV je na MU organizován tak, že zaměstnanci sami vkládají záznamy o svých výsledcích do publikačního modulu IS MU, odkud se přenáší hromadně do národní databáze RIV. 4 Do systému http://theses.cz bylo v době psaní článku zapojeno 30 vysokých škol z ČR a dvě slovenské (Univerzita Komenského v Bratislavě a Ekonomická univerzita v Bratislavě). Systém http://odevzdej.cz používalo v ČR 23 vysokých škol a jedno gymnázium, na Slovensku pak Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešově, s. r. o., a také Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR.
In ITlib. Informačné technológie
a knižnice [online], 2011, č. 02 [cit. 2011-09-21]. |