Webové služby a nástroje na podporu vědecké komunikace a sdílení informací
Současné technické a technologické možnosti významně podporují vědecké a výzkumné procesy. Vlastní vědecká a výzkumná činnost se často odehrává ve velkých týmech na mezinárodní úrovni, kde je důležitým faktorem vzájemná spolupráce. Nově vyvíjené nástroje a služby se snaží nabídnout vědcům a jejich týmům prostředky, pomocí kterých lze efektivně sdílet, šířit a opětovně využívat informace. Dále nabízejí místo pro otevřenou komunikaci, propagaci sebe a výsledků své práce, k výměně informací tedy k rychlé dostupnosti k ověřeným vědeckým informačním zdrojům. Také sociální sítě zahrnují mnoho nástrojů, které jsou užitečné ke sdílení informací a rovněž podporují vzájemnou komunikaci. Jedná se o blogy, wiki, RSS, sdílení záložek a citací, různé komunity, uživatelské profily, vyhledávání osob, vyhledávání znalostí atd. Přesto pro vědeckou práci nejsou příliš vyhovující služby jako Facebook, různé blogy či otevřené sdílení profilů s velmi osobními informacemi. Naopak je vyžadována kontrola nad přístupem k vytvářenému či importovanému obsahu. Pro potřeby vědecké práce jsou vyvíjeny služby buď volně přístupné po registraci, nebo komerční licencované produkty, které zohledňují potřeby vědecko-výzkumného procesu. Pracovně lze tyto služby rozdělit do dvou oblastí:
Oba typy systémů většinou nejsou propojené, jejich tvůrci se spíše snaží co nejvíce rozšířit vlastní službu o funkce, které obohacují nabízené řešení. Výjimkou jsou komerční produkty od producentů Thomson Reuters a ProQuest, kteří nabízejí řadu služeb pro vědecké pracovníky jako nadstavbu pro poskytované databáze. Sdílení profilů odborníků Cílem systémů na sdílení profilů odborníků je zjednodušit komunikaci mezi vědci a získat přehled o odbornících ve vybraném vědeckém oboru. V rámci vybrané sítě si registrovaný uživatel spravuje údaje o své osobě: většinou jsou to údaje typu vzdělání, zaměstnání, kontaktní údaje a zejména informace o výzkumu a odborných zájmech či záměrech, záznamy vybrané publikační činnosti. Ze strany producenta bývá jistá míra kontroly nad zadávanými údaji. Existuje řada většinou oborově zaměřených sítí, které se snaží co nejvíce pokrýt potřeby vědců na komunikaci a sdílení informací, na vyhledání potenciálních partnerů nebo spolupracovníků. Mezi oborově nevymezené sítě patří systém COS Scholar Universe (http://www.scholaruniverse.com/), která poskytuje přístup ke kontaktům na 2,4 milionů aktivních vědeckých pracovníků. Producentem této sítě je firma RefWorks-COS patřící do skupiny ProQuest. Předností této služby je, že se jedná o komerční licenovanou sít, lze proto předpokládat, že údaje budou aktuální a pravdivé.
Producent Thomson Reuters zdarma nabízí webovou službu ResearcherID (http://www.researcherid.com), která je úzce napojena na citační databázi Web of Science. Každému zaregistrovanému uživateli je přidělen jednoznačný osobní identifikátor, který je běžně využíván ve Web of Science. Využití je oboustranné, ve Web of Science je jasně určena jmenná autorita a naopak autor má kontrolu nad svoji publikační činností, může sledovat citační analýzy svých odborných článků.
Z volně dostupných služeb lze zmínit ResearchGATE (http://www.researchgate.net/), profesionální sít pro vědce. V rámci služby je zaregistrováno 600 tis. odborníků (listopad 2010). Mimo sdílení profilů jsou nabízeny další funkce: vytváření vlastních skupin, vyhledávání konferencí a pracovních nabídek, sdílení osobních bibliografií. V rámci systému lze prohledávat metadata abstraktů a časopisů z databází jako IEEE, CiteSeer, PubMed atd.
Dalšími volně dostupnými systémy na sdílení odborných profilů jsou např. BiomedExperts (http://BiomedExperts.com), Laboratree (http://laboratree.org/), SciSpace (http://www.scispace.com/)nebo knihovníky oblíbený LinkedIn (http://www.linkedin.com/). Referenční manažery Referenční manažery jsou nabízeny ve formě webové služby nebo
jako software k instalaci na vlastním počítači. Pomáhají vyhledané záznamy co
nejjednodušším způsobem importovat do svého účtu. Mnohé ze služeb nabízejí
možnost ukládání plného textu. Uložené záznamy lze třídit, opatřit poznámkou a
dále exportovat, vytvářet seznamy použité literatury podle požadovaného citačního
stylu či pomáhají citovat přímo v textu. Z komerčních licencovaných produktů je například k dispozici webový systém RefWorks (http://refworks.com/) od firmy RefWorks-COS patřící do skupiny ProQuest. RefWorks nabízí řadu funkcí na jednoduchý import záznamů i plných textů do osobního účtu. Usnadňuje tvorbu odborných textů, seznamy citací lze formátovat do několika set citačních stylů. Pomocí plug-in Write-N-Cite je velmi jednoduché vkládat citace do psaého odborného textu, zvolený citační styl lze kdykoliv změnit i později po uložení textu. V rámci modulu RefShare mohou vědečtí či akademičtí pracovníci sdílet záznamy buď v rámci jedné instituce, nebo s vybranou skupinou. Služba je projena s profily odborníků COS, na jedno kliknutí se lze dozvědět více o autorovi článku. RefWorks úzce spolupracuje s ostatními producenty jako BioOne, EBSCO, Elsevier, HighWire, H.W. Wilson, OCLC, Ovid a Serial Solutions. Producent Thomson Reuters vyvíjí vlastní licencovaný systém na správu citací EndNote (desktop verze) (www.endnote.com). Program nabízí mimo jiné jednoduchý způsob importu záznamů a následného exportu do zvoleného citačního stylu. Do databáze lze ukládat plné texty. Dokumenty ve formátu PDF lze prohledávat a jsou z nich extrahovány základní bibliografické údaje. Také je k dispozici plug-in Cite While You Write pro práci s citacemi při psaní odborného textu. Webový modul EndNote Web je nabízen v rámci předplatného k citační databázi Web of Science, toto propojení umožňuje získat aktuální citační analýzu uloženého článku. Přímý export je možný např. z databází producentů Web of Science, Highwire Press, Ovid, OCLC, ProQuest. Propojení s profily odborníků ResearcherID, umožňuje sdílet svoji publikační činnost a získávat citační analýzy v rámci ResearchID, obsahuje dynamický odkaz na Times Cited z Web of Science. Jako velmi progresivní a ambiciózní se jeví celkem nová open source služba Mendeley (od roku 2008) (http://www.mendeley.com/), kterou původně vymysleli dva studenti doktorského studia Victor Henning Bauhaus- Universität Weimar a Jan Reichelt, Universität Köln4. V současnosti je to již rozsáhlý systém, který v sobě kombinuje propracovaný referenční manažer a sociální síť profilů odborníků. Uživatel si na svůj počítač instaluje verzi Mendeley, která slouží na správu citací a publikační citací. Takto vytvářená databáze je automaticky synchronizována s webovým účtem uživatele, např. automaticky naimportuje novou verzi uloženého pdf dokumentu. Velký důraz je kladen na podporu práce v týmech. V rámci sociální sítě jsou uživateli nabízeny odkazy na další podobné výzkumy, nejčtenější články a autoři. Zajímavé informace mohou být údaje o impaktu vědecké práce v rámci Mendeley, jsou zde např. sledovány údaje kolikrát, kým, z jakého oboru byl čten odborný článek. Základní účet je zdarma, pokud uživatel potřebuje více místa na serveru Mendeley či možnost komunikovat ve více než 5 soukromých skupinách, jsou mu nabízeny placené varianty.
Dalšími volně dostupnými referenčními manažery s prvky sociálních sítí jsou např. Zotero (http://www.zotero.org/), Connotea (http://connotea.org/) a mnoho dalších. Pro sdílení a správu webových odkazů na odborné texty bez možnosti generování citací existují služby např. CiteUlike (sponzorován vydavatelem Springer) (http://www.citeulike.org/), Bibsonomy (http://www.bibsonomy.org/) a další. Závěr Všechny výše uvedené systémy přispívají k lepšímu sdílení informací o dosažených výsledcích akademických a vědeckých pracovníků a k jejich propagaci. Vytvářejí prostor pro spolupráci a budování profesních týmů, včetně monitorování aktivit v konkrétním oboru po celém světě. Tyto služby a systémy již nejsou samotnými uživateli vnímány jako nějaká nadstavba, ale jako standardní nástroje ve zpracovávání a získávání odborných informací. Do budoucna lze očekávat rozšiřování nabídky jak samotných systémů, tak i jejich funkcí ve smyslu nového pojetí vědy, tzv. e-science, respektivě e-research. Pro univerzity mají tyto nástroje velký potenciál, mohou být využívány ke sdílení informací a komunikaci mezi vědeckými a akademickými pracovníky v rámci univerzitního prostředí. Mohou poskytovat nové možnosti pro analýzy a hodnocení vědecko-výzkumných činností univerzity. Například ResearchGate je používaná na některých univerzitách jako privátní sociální síť. Knihovny standardně zajišťují přístup k elektronickým informačním zdrojům, nemají odpovědnost za publikovaná data. Přesto tyto nové systémy a celkově nové pojetí vědecké práce otevírají prostor pro poskytování dalších služeb a k celkovému přehodnocení úlohy knihovny v rámci vědecko-výzkumného procesu. Knihovny mají možnost vytvářet služby s přidanou hodnotou, zefektivnit práci svých uživatelů s vyhledanými informacemi a podpořit kooperaci odborníků na mezinárodní úrovni.
Použitá literatura 1. BARSKY, E. Mendeley. Issues in Science and Technology Librarianship [Online]. Summer 2010. Dostupný z WWW: <http://www.istl.org/10-summer/electronic.html>. 2. FORENSKI, Tom. ResearchGate: A Network For Sharing Scientific Research Results Both Good And Bad. Silicon Valley Watcher [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupný z WWW: <http://www.siliconvalleywatcher.com/>. 3. GIUSTINI, D. Mendeley - Manage, Share
& Discover Research - HLWIKI Canada [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupný 4. Interview with Victor Henning from Mendeley. My
BioTech Life [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupný z WWW: 5. NEAL, James G. The Future Academic Research Library: Hope/Power/Action through Primal Innovation and Radical Collaboration [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupný z WWW: <http://neal-schuman.com/academic/Neal2010.pdf> 6. TRTÍKOVÁ, Ilona; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Nástroje webu 2.0 pro vědu a výzkum v technických oborech. In Inforum 2009: 15. konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 27. - 29. 5. 2009 [online]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/archiv/inforum2009/sbornik/66/>
Ilona Trtíková (ilona.trtikova@uk.cvut.cz)
In ITlib. Informačné technológie
a knižnice [online], 2010, č. 04 [cit. 2010-12-28]. |
