Informační
podpora VaV – důležitá služba univerzitní knihovny na podporu zvýšení kvality Tento text vychází z publikace a prezentace kolektivu autorů z Ústřední knihovny ČVUT na konferenci Inforum 20101, 2. Zaměřuje se na oblast podpory vědy a výzkumu (VaV) ze strany univerzitní knihovny a specifikuje oblasti, ve kterých může být členům akademické obce nápomocna pro dosažení vyššího hodnocení výsledků jejich vědeckovýzkumné aktivity. Vzhledem k odlišnému organizačnímu zázemí na jednotlivých vysokých školách v ČR je zde tato problematika vztažena na zázemí Ústřední knihovny ČVUT v Praze3, kde autorka působí. Hodnocení vědeckých výkonů Česká republika v současné době praktikuje ryze kvantitativní metodu hodnocení výsledků VaV4. Dle aktuální metodiky Rady vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace5 (RVVI) je hodnocení VaV realizováno pouze nad údaji předanými do Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací6 (IS VaVaI), respektive jeho dílčí součásti Rejstříku informací o výsledcích7 (RIV). Předávání údajů je dle zákona č. 130/2002 Sb. povinné pro všechny příjemce veřejné podpory (a tedy i všechny výzkumné instituce, resp. vysoké školy). Metodika stanoví kvantitativní hodnocení těchto výsledků na základě jejich vědecké excelence stanovené prestiží periodika, ve kterém je článek publikován. Hodnoceny jsou takové výsledky, které jsou publikované v periodiku excerpovaném databází Web of Science (WoS)8, SCOPUS9 a ERIH10 a dále články zahrnuté v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR11 (dále jen „Seznam“). Výsledky přijaté do RVVI nesmí být starší pěti let a ještě nebyly RVVI hodnoceny. Výsledky excerpované databází Web of Science jsou kvantifikované koeficientem vypočítaným na základě Impakt Faktoru časopisu12, ve kterém jsou publikované. Výsledky zahrnuté v databázi SCOPUS, ERIH a na Seznamu mají vždy rovnocenné bodové hodnocení13. Vzhledem k řadě námitek k validitě, objektivitě a oborové nezávislosti současné metodiky připravuje vláda ČR v rámci reformy systému VaVaI metodiku novou, která si klade za cíl zvýšit objektivitu a eliminovat rozdíly mezi obory s odlišným charakterem vědecké práce a s odlišným životním cyklem informace. Dle aktuálně dostupných informací14 lze usuzovat, že základ budoucí metodiky, zejména pro exaktní obory, kde lze výstupy snadněji kvantifikovat (např. přírodní a technické vědy), bude vycházet ze současné metodiky a její princip se výrazně měnit nebude. Výraznější změna se očekává u humanitních, společenských a uměleckých oborů, které jsou současnou metodikou do jisté míry diskriminovány. V tuto chvíli ovšem přesná metodika ještě není známá. Autorka považovala za důležité toto zmínit pro nastínění aktuální situace a perspektivy vývoje v oblasti hodnocení VaVaI v kontextu technických oborů. Hodnocení VaV na ČVUT Hodnocení VaV na ČVUT je realizováno prostřednictvím aplikace „Věda, výzkum, vnější styky“15 (VVVS) spravované na Výpočetním a informačním centru (VIC) ČVUT. Jejím prostřednictvím univerzita shromažďuje záznamy o veškeré publikační činnosti členů své akademické obce a pro účely národní evaluace je ke stanovenému termínu jednou ročně exportuje do RIV. Vkládání záznamů do VVVS podléhá interní metodice ČVUT, jež vychází z každoročně aktualizované metodiky RVVI, avšak specifikuje její rozměr na oborové zaměření a organizační strukturu ČVUT. Zodpovědnost za vkládání a správnost dat nesou sami autoři, respektive pověření pracovníci kateder či ústavů. Nejvýznamnějším požadavkem interní metodiky, kladeným přímo na autory, je povinnost uvádět jednotnou formu zápisu domovské instituce již v samotném článku! Účelem tohoto nařízení je zaručit unifikaci názvu instituce v databázích a tedy zpětnou dohledatelnost celého souboru publikovaných textů akademickou obcí ČVUT nejen pro interní potřeby, ale např. i pro potřeby mezinárodního hodnocení univerzity. V průběhu posledních let se ukázalo, že při dodržování správné formy zápisu názvu instituce se ČVUT v mezinárodním žebříčku univerzit posunulo na výrazně významnější pozici. Úloha univerzitní knihovny v oblasti podpory VaV V rámci informační podpory VaV by univerzitní knihovna měla svým uživatelům poskytovat základní informační zdroje pro VaV včetně nadstavbových nástrojů a služeb podporující jejich vědeckou, výzkumnou a publikační činnost, analyzovat její výsledky a poskytovat a vyhodnocovat statistické údaje. Na základě znalosti citačních databází a principů národního i mezinárodního hodnocení univerzit by měla definovat faktory, které jsou pro tato hodnocení klíčové, a podporovat veškeré aktivity vedoucí ke zvýšení prestiže své univerzity v domácím i zahraničním prostředí. Řada procesů vztahujících se k informační podpoře VaV je úzce spojena se systémy či procesy, které nejsou součástí „tradiční“ činnosti knihovny a dotýkají se např. oblasti celouniverzitních informačních systémů a jsou obvykle v kompetenci jiných součástí univerzity. Role knihovny se díky zvyšující se integraci univerzitních systémů a procesů mění, vyšší nároky jsou kladeny na kooperaci mezi příslušnými součástmi univerzit tak, aby studenti, doktorandi a vědečtí pracovníci měli k dispozici komplexní informační zázemí pro svoji práci. 1. Zpřístupnění a propagace elektronických informačních zdrojů Jedním ze základních poslání knihovny je poskytovat přístup k adekvátním informačním zdrojům pro studium, vědu a výzkum. Díky poskytování finančních prostředků z MŠMT16 má řada institucí v ČR od roku 2000 možnost přístupu k celé řadě nejprestižnějších informačních zdrojů a ocitá se tak na srovnatelné úrovni např. s nejlepšími univerzitami v USA. Je otázkou, jak tomu bude po roce 2012, nebude-li již tato podpora ze strany ministerstva poskytnuta. Dnes již mezi běžné služby univerzitní knihovny patří poskytování snadného a intuitivního přímého i vzdáleného přístupu pro všechny uživatele. Ideálním, a dnes nejčastějším řešením, je inkorporace metavyhledávače nebo vytvoření přehledně zpracovaného portálu informačních zdrojů. Rovněž oblasti propagace, vytváření návodů a online pomůcek a průvodců informačními zdroji, připravovaná školení a online kurzy věnuje univerzitní knihovna velkou pozornost a vytčeným cílem jejího snažení je dosažení toho, aby všechny skupiny uživatelů dokázaly tyto zdroje efektivně využívat. Pro usnadnění přístupu k informačním zdrojům se v řadě institucí v ČR v současnosti implementuje technologie Single Sign-On Shibboleth17, díky které se uživatelé k využívání jakýchkoli elektronických zdrojů a služeb knihovny autentikují pouze jedenkrát a jedním uživatelským jménem a heslem. Posledním článkem pro vytvoření komplexního informačního prostředí pro knihovny je integrace dalších nástrojů s přidanou hodnotou, jako jsou např. referenční manažery pro ukládání, zpřístupnění, sdílení a rozšiřování informací. Akademičtí pracovníci i studenti potřebují nejen informace k řešené problematice sdílet, ale také se k danému problému vyjadřovat. Ústřední knihovna ČVUT vytvořila a spravuje emailovou konferenci otevřenou pro členy akademické obce univerzity a jejím prostřednictvím informuje o všech novinkách a akcích týkajících se elektronických informačních zdrojů, či jakékoli jiné tematiky z oblasti informačního zabezpečení VaV. Nástroje a služby vycházející z myšlenky Web2.0 a sociální sítě podporující komunikaci, sdílení a budování profesních týmů jsou našim uživatelů rovněž dostupné. 2. Sledování statistik, citačních map a vytváření citačních analýz V oblasti zvýšení propagace a povědomí o výsledcích
výzkumné a publikační činnosti vůči jednotlivým akademickým pracovníkům,
katedrám/ústavům, fakultám a vedení univerzity může knihovna poskytovat souborné
citační analýzy vyplývající ze sledování, vyhodnocování a zveřejňování
statistik a citačních map z citačních databází (Web of Science, SCOPUS).
Knihovna může jejich prostřednictvím sledovat a porovnávat oborové pokrytí
jednotlivých zdrojů, publikační činnost a hodnocení autorů i institucí (resp.
fakult, kateder a ústavů) pomocí různých metrik (např. H-index18,
který zpracovávají oba uvedené zdroje). 3. Role metodika RIV Knihovna ČVUT se dále spolupodílí na plnění úlohy metodika VVVS / RIV (viz výše). Jednoznačným důvodem, proč tato úloha náleží knihovně, je znalost databází, na jejichž základě národní i mezinárodní hodnocení univerzit probíhá, a její přímý kontakt se zástupci, resp. producenty těchto zdrojů. Knihovna ČVUT úzce spolupracuje se správci komponenty VVVS na VIC ČVUT v oblasti vytváření informační podpory k předávání údajů o publikační činnosti akademických pracovníků ČVUT a následného procesu jejich hodnocení. Knihovna také sleduje aktuální metodiky hodnocení VVI a informuje o probíhajících i připravovaných změnách, které mohou mít na údaje předávané do RIV a do VVVS vliv. Častým nedostatkem záznamů exportovaných do RIV je jejich nejednotnost, která vede k snižování hodnocení univerzity. Úlohou knihovny je proto na tyto nedostatky, jak v samotném primárním dokumentu (např. unifikované názvy afiliace, jednotný zápis jména autora), tak i v záznamu pro VVVS/RIV upozorňovat (typ publikace, počet stran, počet autorů a další identifikační údaje musí být zadány od všech spoluautorů jednotně). Dalším úkolem univerzitní knihovny je sledovat formu zápisu
jména autora a afiliace v citačních databázích a v chybných případech zajistit
opravu údajů. Oprava týkající se unifikace názvu univerzity by měla být vůči
producentovi vyžadována jednoznačně ze strany knihovny. O opravu údajů na úrovni
jednotlivých záznamů si mohou autoři požádat sami prostřednictvím formuláře
producenta nebo prostřednictvím knihovny. V databázi Web of Science byla před
několika lety vyjednána unifikace názvu a sjednocení všech nepreferovaných forem
zápisu názvu ČVUT pod unifikovaný název „Czech Tech Univ“. Databáze
SCOPUS má pro unifikaci názvů afiliací i autorů zavedeny číselné identifikátory (Affiliation
ID; Author ID ). ČVUT je ve SCOPUS zastoupena pod názvem České vysoké učení
technické v Praze a ID 60013323. Tato unifikace v obou databázích přinesla jednak
velké ulehčení při zpracovávání analýzy publikační činnosti autorů z ČVUT,
ale zejména vyšší ohodnocení univerzity Role průvodce jak psát a publikovat odborné texty Jak psát a publikovat odborné texty je oborově závislá problematika s jistými odlišnostmi na straně vydavatelů. Marginální role knihovny zde vyplývá především z aktivit v oblasti analýzy citačních databází a publikační činnosti vlastních autorů. Podpora publikační činnosti ze strany knihovny může spočívat v sestavení seznamu titulů vysoce hodnocených periodik pro jednotlivé obory, respektive ve spolupráci s autory a českými vydavateli v procesu zařazení jejich titulů do WoS, SCOPUS a do Seznamu. Díky své pozici poskytovatele informačních zdrojů na univerzitě a kontaktům navázaným s producenty a jejich zástupci může univerzitní knihovna působit jako prostředník při definování požadavků ze strany producenta a ze strany univerzity v podání žádosti o zařazení nových titulů do příslušných databází. Současně může pomoci identifikovat a následně zveřejňovat požadavky jednotlivých vydavatelů na odborné články, a tím po formální stránce usnadnit autorům publikační proces. V kompetenci knihovny by tak měly být informace týkající se
Ústřední knihovna ČVUT sestavila sadu doporučení pro studenty a doktorandy, které jsou pod názvem Jak psát vysokoškolské závěrečné práce22 uveřejněny na webových stránkách. V šesti samostatných textech mají studenti i akademičtí pracovníci možnost seznámit se se základními zásadami struktury a formální úpravy odborného textu, otázek autorského zákona, autorské etiky, plagiátorství a citování. Tato příručka by měla sloužit zejména studentům při sestavování jejich závěrečné práce, ale i odborným pracovníkům jako základ pro strukturu odborného článku. Relativně novým trendem v ČR je problematika publikování či zveřejňování plných textů v režimu Open Access, která pro autory znamená řadu změn vůči jejich dosavadní publikační praxi. Úlohou knihovny je včas a co nejkomplexněji svoji akademickou komunitu o těchto změnách informovat tak, aby její členové tuto globální paradigmatickou změnu přijali jako pozitivní a byli ochotni se na této politice podílet. 4. Kurzy informační gramotnosti Kurzy informační gramotnosti pro studenty postgraduálního studia ČVUT v roce 2010 svou náplní navazují na již realizované kurzy informační gramotnosti pro zahraniční studenty a reflektují zvyšující se nároky současných i budoucích vědeckých pracovníků na práci s informacemi. Kurz Informace pro vědu a výzkum23 byl realizován v letním semestru akademického roku 2009/2010 na pěti fakultách ČVUT. Jeho cílem bylo seznámit postgraduální studenty, jako budoucí autory vědeckých prací, se zásadami práce s informacemi, jejich vyhledáváním včetně vyhledávání ve specializovaných informačních zdrojích, uchováváním a sdílením záznamů prostřednictvím referenčních manažerů, využíváním informací pro vytváření odborných textů, etikou práce s informacemi, autorskými právy a také metodikou hodnocení VaV a základními principy práce s citačními rejstříky. Kurz pokrýval následující témata:
Hodnocení kurzu ze strany absolventů i vedení fakult bylo kladné. Pro většinu absolventů bylo největším přínosem jednoznačně téma elektronických informačních zdrojů, formulování pokročilejší rešeršní strategie, nadstavbové služby knihoven, elektronické informační zdroje pro VaV, tvorba citací a práce s citačními manažery a systémem RefWorks. Kurz byl připraven v obecné rovině s tematickou modifikací pro jednotlivé fakulty. Jeho průběh odhalil nejčastější nedostatky studentů při práci s informacemi a psaní odborných textů a vyvolal náměty k rozšíření některých témat, zejména v oblasti sofistikovanější rešeršní strategie, psaní a publikování odborných textů, citování a vytváření bibliografických citací, získávání grantů a stipendií. Všechny tyto náměty budou analyzovány, konzultovány a využity pro specifikaci kurzu na následující semestr. Závěr Postupná integrace knihovních informačních systémů do celouniverzitního informačního systému klade vysoké nároky na variabilitu kompetencí a služeb knihovny a na její užší spolupráci s jednotlivými součástmi univerzity. Tento text představil pět základních oblastí, ve kterých se mohou knihovny českých univerzit v současné době angažovat, a na příkladu organizační struktury ČVUT definoval subjekty, se kterými je třeba na těchto aktivitách spolupracovat. Ústřední knihovna ČVUT spolupracuje s jednotlivými fakultami, resp. katedrami a ústavy na výuce, seminářích a školeních a s VIC na integraci svých systémů a služeb v rámci celouniverzitního informačního systému. Dále spolupracuje s jednotlivými autory, s katedrami či ústavy a s příslušným oddělením VIC v oblasti analýzy a metodické podpory vedoucí ke zvýšení kvality a hodnocení publikační činnosti. Je nezbytné přijmout fakt, že paradigma univerzitní knihovny se mění. „Tradiční“ knihovní služby jsou pozvolna nahrazovány elektronickými a z hlediska typologie poskytovaných služeb a z hlediska návyků a potřeb dnešních uživatelů se knihovna transformuje v univerzitní informační centrum. Tento vývoj přináší řadu změn do struktury, organizace a kompetencí knihovny. Těžiště knihovních služeb by mělo být ve vývoji, integraci, přívětivosti a intuitivnosti elektronického prostředí, transparentnosti jejích systémů a služeb s jednoznačným zaměřením na uživatele a na základě znalosti jejich charakteristických vlastností, mentálních modelů, informačních potřeb a požadavků. Vzhledem k neustále změně těchto faktorů je nezbytné klást důraz na neustálý vývoj, inovaci a integraci svých systémů a služeb a nabízet uživatelům nové nástroje splňující jejich rostoucí požadavky. Rozsah informačních zdrojů, nástrojů a služeb, které univerzitní knihovna svým uživatelům nabízí, má velkou perspektivu v oblasti dosažení standardů zahraničních univerzit. Na základě odlišné kultury, politiky a postavení univerzit ve společnosti mají univerzitní knihovny jednotlivých států Evropy i světa jinou pravomoc a jiný úhel pohledu na informační zabezpečení vzdělávání a VaV. Česká společnost v určitých aspektech za světovým standardem zaostává, v některých aspektech je naopak velmi napřed (celostátní registr VaV – RIV). Na řadě českých univerzit si bude muset knihovna teprve vydobýt pozici nezbytného informačního centra. Cesta vede přes úzké propojení s univerzitním prostředím a ve schopnosti obstát a naplnit prvořadé poslání, tedy poskytovat informační zabezpečení a podporu studia a vědecké a výzkumné činnosti a stát se nezbytnou součástí univerzity. Je samozřejmé, že tento cíl není možné realizovat bez společenské poptávky akademické komunity, podpory vedení univerzity, dostatečného odborného personálního zabezpečení a špičkové technické podpory. Knihovna má velký potenciál získat si ze strany vedení a ze strany akademické obce dostatečnou důvěru a prestiž, která poroste v souvislosti se zvyšující se poptávkou po knihovnicko-informačních službách. Univerzita za podpory své knihovny může dosáhnout lepšího hodnocení publikací svých autorů i vyššího ohodnocení univerzity v mezinárodních žebříčcích.
Literatura Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, c2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.isvav.cz/>. ISI Web of Knowledge [online]. Thomson Reuters, c2009 [cit. 2010-04-23]. Dostupný pro předplatitele z www: <http://www.isiknowledge.com>. Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009 [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2009 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www:<http://www.vyzkum.cz/storage/att/CDDC542199F1640B59A7D1E841B7151C/Metodika%202009_schv%C3%A1leno.pdf>. NĚMEČKOVÁ, L. [et al.]. Využití citačních rejstříků pro prezentaci výsledků vysoké školy. In INFORUM 2010: 16. konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 25. - 27. 5. 2010 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2010, 16 s. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2010/nemeckova-lenka-1.pdf>. Programy a podpory VaV [online]. MŠMT ČR, [2010] [cit. 2010-07-23]. Dostupný z www: <http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty>. Science [online]. Thomson Reuters, c2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://science.thomsonreuters.com/>. Shibboleth [online]. Internet2 Middleware Initiative, c2010 [cit. 2010-07-23]. Dostupný z www: <http://shibboleth.internet2.edu>. Scopus Support Site [online]. Elsevier, c2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.info.scopus.com/>. Topuniversities [online]. QS Quacquarelli Symonds, 1994-2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://topuniversities.com/>. Ústřední knihovna ČVUT [online]. ÚK ČVUT, c 2010 [cit. 2010-07-23]. Dostupný z www: <http://knihovna.cvut.cz/>. VAVŘÍKOVÁ, Lucie. SCOPUS – další databáze nebo pomocník? In Elektronicky, online, na dosah…e-zdroje pro techniku a přírodní vědy, 20. dubna 2010 [online]. Praha : Národní technická knihovna, 2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/2010-scopus-odpo>. Věda, výzkum, vnější styky [online]. VIC ČVUT [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.vvvs.cvut.cz/>. Výzkum a vývoj v ČR [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, c2010 [cit. 2010-04-23]. Dostupný z www: <http://www.vyzkum.cz/FrontAktuality.aspx>.
Lenka Němečková (lenka.nemeckova@uk.cvut.cz)
2 NĚMEČKOVÁ, L. [et al.]. Využití citačních rejstříků pro prezentaci výsledků vysoké školy. In INFORUM 2010: 16. konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 25. - 27. 5. 2010 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2010, 16 s. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2010/nemeckova-lenka-1.pdf >. 3 http://www.cvut.cz ; http://knihovna.cvut.cz 4 http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx?idpriloha=551112 7 http://www.isvav.cz/prepareResultForm.do 10 http://www.esf.org/research-areas/humanities/erih-european-reference-index-for-the-humanities.html 11 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942. Po aktualizaci v r. 2010 seznam zahrnuje 554 titulů periodik. 12 Impakt Faktor (Impact Factor, IF) je poměr mezi citacemi a aktuálními publikovanými články. IF časopisu se vypočítá poměrem počtu citací za aktuální rok k celkovému počtu článků publikovaných v daném časopise za poslední dva roky. Podrobněji viz http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/impact_factor/ 13 Článek uvedený na Seznamu získá 4 body, článek uvedený v databázi SCOPUS 8 bodů (pro obory vyjma humanitních a společenských). U časopisů zařazených ve WoS je výpočet bodového hodnocení složitější, jedná se o „5 + 140 × Faktor“ (Faktor je proměnná vypočítaná na základě Impakt Faktoru časopisu. Výpočet Faktoru viz Metodika hodnocení: http://www.vyzkum.cz/storage/att/CDDC542199F1640B59A7D1E841B7151C/Metodika%202009_schv%c3%a1leno.pdf) 14 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405 16 http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty
17 http://shibboleth.internet2.edu 18 H-index je číslo h, které udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/2010-scopus-odpo). Lze jej využít pro určování prestiže autora i instituce. „H-index je roven h, pokud h z celkového počtu článků (NP) má nejméně h citací a každý ze zbylých článků (NP - h) má méně než h citací.“ Výzkumy ukázaly, že H-index odpovídá počtu citací, Impakt Faktoru, počtu publikací a přínosu a kvalitě vědecké práce. Více o H-indexu: http://info.scopus.com/documents/files/scopus-training/resourcelibrary/pdf/FSRPM_CZ_0707_a885_FactSheet_LR.pdf. 19 SJR přiděluje relativní skóre všem zdrojům citační sítě, tzn. ne všechny citace jsou rovnocenné. Jeho cílem je vyrovnat rozdíly v citačních zvyklostech mezi jednotlivými obory a umožnit přímou srovnatelnost zdrojů. SJR zdůrazňuje ty zdroje, které jsou využívány prestižními tituly, a umožňuje uživateli seřadit svůj vlastní soubor zdrojů bez ohledu na jejich obory (http://info.scopus.com/journalmetrics/sjr.html). Výpočet se provádí pomocí průměrného počtu vážených citací v aktuálním roce na publikace vydané v předchozích třech letech. Váha citací pak závisí na prestiži časopisů (v absolutní hodnotě), ve kterých byl daný článek citován. 20 SNIP měří citační ohlas zdroje v kontextu oboru a pomáhá přímo porovnat zdroje z různých oborů. U daného zdroje bere v úvahu vlastnosti oboru, což je soubor dokumentů, citujících daný zdroj. SNIP vyjadřuje poměr absolutního počtu citací v aktuálním roce publikací vydaných v předcházejících 3 letech ku celkovému počtu publikací v těchto třech letech (=RIP – raw impact per paper) zvážených na základě relativního citačního potenciálu konkrétního oboru. Citační potenciál reprezentuje pravděpodobnost, se kterou dokument bude v daném oboru citován. Zdroje z oborů s vysokým citačním potenciálem mají tendenci mít velký dopad na článek (http://info.scopus.com/journalmetrics/snip.html ). 21 http://topuniversities.com/2 22 http://knihovna.cvut.cz/studium/vskp.html 23 http://knihovna.cvut.cz/studium/vyuka.html
In ITlib. Informačné technológie
a knižnice [online], 2010, č. 03 [cit. 2010-09-30]. |