Stalo se již pravidlem, že do školicího střediska v Seči u Chrudimi přijíždějí každoročně více než tři stovky knihovníků z českých veřejných i odborných knihoven. Během třídenního programu vyslechnou desítky odborných přednášek, o přestávkách navštíví stánky firem vyvíjejících či dodávajících technologie a zařízení využitelné knihovnami, po večerech v neformálních diskusích si vymění zkušenosti.
Také 9. ročník konference, jenž opět uspořádalo Sdružení knihoven ČR se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Ústřední knihovnickou radou ve dnech 11. až 13. září 2001, měl obdobný charakter. Formy elektronické komunikace jsou tak různorodé, že zasahují již do většiny knihovnických činností. Je tedy příznačné, že problematikou elektronické komunikace se vystupující povrchněji či detailněji zabývali po všechny dny.
První den se ještě nedělily přednášky podle témat do odborných sekcí, nýbrž byly pronášeny v plénu. Blok nazvaný Legislativa v knihovnictví přinesl zásadní vystoupení Víta Richtera o strategii knihoven v České republice.
Ve svém vystoupení zmínil jak materiál Ministerstva kultury ČR (MK ČR) o kulturní politice, tak akční program pro země usilující o vstup do Evropské unie nazvaný eEurope+. Jedná se o dva dlouhodobé materiály, přičemž konkrétnější dopad pro české knihovny má v současné době materiál vydaný MK ČR a stanovující cíle státu v oblasti kultury do r. 2005. Veřejným knihovnictvím se v něm zabývají především články 52 až 65, přičemž v článku 60 se uvádí, že nižší stupně veřejné správy se musí zaměřit na podporu propojení knihoven do veřejných datových a informačních sítí nebo do sítě tvořící páteř veřejných informačních služeb. Úkol MK ČR v této oblasti je formulován v článku 63, kde ministerstvo slibuje dále rozvíjet Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven. Jeho cílem je mimo jiné podpora automatizace knihovních procesů, napojení knihoven do mezinárodních sítí a zpřístupnění informačních zdrojů knihoven v síti Internet. Ze čtveřice cílů programu eEurope+ je pro knihovny nejbližší podpora používání Internetu, kde se počítá, že v rámci elektronického přístupu k veřejným službám kandidátské země zajistí do konce roku 2002 dostupnost přístupových terminálů na Internet na veřejných místech, jakými jsou knihovny.
Druhý den konference volili účastníci mezi čtyřmi rozdílnými bloky. I ti, kteří se zúčastnili diskusí k regionálním funkcím nebo k ochraně knihovních fondů, nebyli ochuzeni o problematiku elektronické komunikace. Oproti dvěma zbývajícím sekcím však zazněla v těchto dvou blocích pouze okrajově – ve vystoupeních pracovníků Národní knihovny ČR Ladislavy Zemánkové a Františky Vrbenské. Prvá z nich připomněla, že Prostějovská výzva (program vypracovaný řediteli knihoven na dubnovém semináři o regionálních funkcích v Prostějově) iniciovala vznik elektronické konference Region.Ta slouží nejen k diskusím, ale i ke sdílení výsledků příprav a zkušeností při přípravě standardů regionálních funkcí, analýz a koncepcí. F. Vrbenská referovala o Modrém štítu, jenž vznikl v r. 1996 s posláním poskytovat ochranu a pomoc při ohrožení světového kulturního dědictví přírodními i válečnými katastrofami jako obdoba Červeného kříže. Upozornila přítomné, že český komitét Modrého štítu se zapojil do projektu mezinárodní internetové sítě Cultural Heritage Aplication Network.
Její webová stránka ( www.cultivate-eu.org ) umožňuje interaktivní vyhledávání v soupisech kulturních struktur jednotlivých států a v informacích o akcích, projektech. Jsou zde vystaveny rovněž významné dokumenty z jednání a konferencí.
Naproti tomu v sekcích nazvaných Internet a knihovny opět po roce a Elektronické zdroje, licence a konsorcia nebylo snad přednášky, která by se nedotkla nějaké z forem elektronické komunikace. Hned první vystoupení z ”internetové” sekce bylo vzorovou ukázkou, jakým stylem by se mělo v Seči přednášet. Z. Bartl z Národní knihovny ČR stručně nastínil problematiku spolupráce jednotlivých knihoven při budování souborné báze národních autorit a hned předal slovo M. Mátlové ze Státní vědecké knihovny v Olomouci. Ta popsala situaci ve své knihovně, která sice užívá stejný software (Aleph) jako Národní knihovna, ale vyšší verze, takže určité problémy při přebírání autorit vyřeší až instalace serveru Z 39.50 umožňující funkci database update (3. verze protokolu Z 39.50) ”nad” centrální bází autorit v NK ČR. Na ni navázal J. Mika ze Státní vědecké knihovny v Kladně. Na ukázkách z faktografické báze REFAG, která vznikla konverzí z CDS/ISIS do Rapid Library, poskytl obecnější pohled na soubor autorit. Stejný software (Rapid Library) užívá i vyškovská knihovna, jejíž zástupce M. Crhounková prakticky předvedla přebírání záznamu autority z NK ČR. Zdůraznila, že své autority začne knihovna dodávat do NK ČR, jakmile dokončí jejich pročištění. Skutečnost, že lze přebírat soubory autorit z Alephu nejen do systému Rapid Library, doložila E. Bulínová z Ústavu výpočetní techniky Karlovy Univerzity. Zmíněný ústav je distributorem systému T Series, jehož importovací funkce je rovněž pro soubor autorit funkční. V následující diskusi se vyjádřil k možnosti importu i provozovatel dalšího knihovnického softwaru LANius, takže posluchači nabyli potěšitelného dojmu, že by se souborná báze národních autorit konečně stala významným pomocníkem pro knihovny.
Problematiku národních autorit po přestávce vystřídaly souborné katalogy. Autor této zprávy poskytl přehled všech jedenácti souborných katalogů, které budují české knihovny a vystavují na internetu. Vedle CASLIN – Souborného katalogu ČR je to např. velmi kvalitní souborný katalog knihoven pracujících v systému LANius (přispívají však do něho i státní vědecké knihovny v Liberci a Ústí nad Labem, které pracují se systémem Rapid Library, respektive T Series). Souborné katalogy porovnal navzájem podle 17 kritérií. Kritérium vycházející čistě z principu elektronické komunikace (možnost rezervace nebo objednání nalezeného titulu v souborném katalogu) splňuje v současné době však pouze jediný katalog! Poté vyzval plénum, aby se vyjádřilo, zda potřebujeme všechny z nich. Při zjišťování knih v nich se totiž musí uživatel vyrovnat s rozdílným rozhraním i strategií vyhledávání, nehledě na delší čas, které hledání zabere, než kdyby se pracovalo s jedním dostatečně spolehlivým souborným katalogem.
I. Brožek z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. vystoupil s případovou studií, v níž ukázal, jak bohatý je internet na informace o hlaváčku jarním. Využil přitom nejen zkušeností z vyhledávání v souborných katalozích, ale i v katalozích velkých knihoven, konsorciálních informačních zdrojích a v právních databázích. I. Celbová z redakce elektronického časopisu Ikaros upozornila na další možnost, jak využít internet. V této Síti sítí jsou vystaveny takové databáze, jako je týdeník Nové knihy, katalog velkoobchodu Kanzelsberger či databáze firmy Anopress. Všechny jsou přitom kvalitním a dosud málo doceněným zdrojem informací pro akvizitéry. Na závěr se zmínila o významných českých internetových knihkupectvích a o jedné ze služeb, kterou nabízí elektronické knihkupectví Kosmas. Uživatel si v něm vytvoří profil dle svých zájmů a poskytne svou e-mailovou adresu, na niž dostává podle profilu pravidelný přehled novinek v nabídce knihkupectví.
Také v odpoledním programu se hovořilo o elektronické komunikaci. L. Prucková z olomoucké okresní knihovny se s posluchači podělila o první zkušenosti s provozem ”internetového centra pro integraci minoritních skupin obyvatelstva”, jež bylo zčásti vybaveno z prostředků programu Phare. Při školení jsou nezaměstnaní děleni do dvou skupin, ti pokročilí se naučí zakládat e-mailovou adresu, tvořit inzeráty a posílat nabídky. Po roční přestávce zazněla v sekci opět přednáška zaměstnanců Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. A. Stöcklová v ní seznámila přítomné se třemi portály ( www.veda.cz, www.VALNEHROMADY.cz a www.vvk.cuni.cz ). Všechny jsou určeny na podporu informačních služeb a knihoven. Zajímavý je způsob zasílání příspěvků do projektu Valné hromady. Slouží k tomu speciální formulář, který vyplní informační pracovník nebo knihovník, chce-li upozornit na akci nebo službu.
Z přednášek proslovených v sekci Elektronické zdroje, licence a konsorcia bych upozornil na tři. M. Lhoták z Knihovny Akademie věd ČR podrobně hovořil o způsobu hledání v tzv. neviditelném webu (invisible web), jehož obsahem jsou lékařské, patentové, vědecké, právnické a znalostní databáze, diskusní skupiny, slovníky, thesaury a katalogy produktů. V nich běžné vyhledávací stroje mají ztíženou situaci, spider při indexování nemá totiž téměř možnost prolinkovat obsah databáze do vyhledávacího stroje. Je proto nutné použít speciální vyhledávače, jakým je např. AlphaSearch.
M. Kolářová ze Státní technické knihovny v Praze představila projekt Virtuální polytechnické knihovny ( www.vpk.cz ), jehož cílem je poskytovat rychlejší a kvalitnější informační a meziknihovní reprografické služby na základě virtuálního fondu a souborného katalogu, dostupné zejména v prostředí Internetu bez nutnosti fyzické návštěvy knihovny. Ve stejné knihovně je řešen portál STM (Science, Technology, Medicine), o němž přednášel za kolektiv spoluřešitelů B. Šmilauer. Jako technologie sloužící k vyhledání a zpřístupnění informačních zdrojů byl vybrán moderní software ”Metalib” od firmy ExLibris.
Poslední den konference proběhl formou referování o výsledcích, perspektivách a problémech z pohledu garantů jednotlivých podprogramů v rámci projektu Veřejné informační služby knihoven. Z hlediska elektronické komunikace bylo nejpřínosnější vystoupení B. Stoklasové o jednotné informační bráně a integraci heterogenních informačních zdrojů a G. Krčmařové o rozvoji a provozu CASLIN – Souborného katalogu ČR. V r. 2001 dochází k implementaci komunikačního protokolu Z 39.50 v souborném katalogu a k propojení záznamů souborného katalogu s autoritativními záznamy v bázi národních autorit. Jak se tyto úkoly podařilo splnit, se určitě objeví ve vystoupeních některých českých knihovníků v příštím jubilejním ročníku konference Knihovny současnosti v říjnu 2002.
Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, brozeka@svkul.cz
http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib014/sec.html
ITlib. Informačné technológie a
knižnice