Moravská zemská knihovna v Brně v novostavbě

Umístění knihovny je v optimálním místě ve středu města v ”akademické čtvrti”. Nejstarší vysokoškolskou budovou tohoto centra je Fakulta stavební Vysokého učení technického, při koncepci vysokoškolského centra ve dvacátých letech 20. století byla zde postavena Právnická fakulta Masarykovy univerzity, nedaleko se nacházejí půvabné stavby Přírodovědecké fakulty MU s botanickou zahradou, nově ustavená Fakulta informatiky MU získala moderní budovu poblíž a naproti knihovny jsou rozsáhlé koleje VUT. V těsném sousedství knihovny jsou dvě budovy Vojenské akademie. Přesto, že Brno má svých šest vysokých škol rozmístěných i v jiných lokalitách a největší vysoké školy – Masarykova univerzita a Vysoké učení technické – postupně staví své kampusy na okraji města, je novostavba knihovny vhodně umístěná.

Pozemek získala knihovna darem od Magistrátu města Brna a Vojenské akademie v roce 1997. Jde však o místo proponované pro knihovnu už od roku 1928. Již v té době (v souvislosti s Výstavou soudobé kultury) provozovala kulturní veřejnost záměr výstavby vědecké knihovny. Na toto místo byla vypsána architektonická soutěž, v níž vítěznou studii zpracoval Bohuslav Fuchs. Přesto, že předložil návrh moderně funkcionalistické budovy, můžeme dnes být jen rádi, že k její výstavbě nedošlo. Ve třicátých letech měla knihovna desetkrát menší knihovní fond a pětkrát méně pracovníků. Fuchsova budova s přízemní halou služeb a třípatrovými sklady by byly v současné době jistě nedostačující.

Pro výstavbu nové budovy Moravské zemské knihovny byla vypsána architektonická soutěž v roce 1995. Podařilo se získat dostatek sponzorských příspěvků na zahájení stavby, o níž v té době ještě nebylo rozhodnuto. Zadání stanovené architektům počítalo se třemi celky, jež tvoří každou velkou knihovnu vědeckého typu – prostory pro veřejnost, prostory pro sklady a prostory pro zpracování knihovních fondů včetně administrativy knihovny. Výsledkem je budova o třech podzemních a devíti nadzemních podlažích. Do soutěže se přihlásilo 32 architektonických ateliérů a mezinárodní porota, jmenovaná ministrem kultury, vybrala studii architektů Tomáše Adámka, Petra Benedikta a kol. ateliéru ONEX Praha. Záměr postavit novou knihovnu by se dal velmi jednoduše vyjádřit takto: více služeb, více informací a více místa pro čtenáře.

Moravskou zemskou knihovnu tvoří de facto tři knihovny. Nejstarší a největší, zemská, vznikla v roce 1808, od roku 1923 se stala státní, když po vzniku Masarykovy univerzity plnila funkci univerzitní knihovny města. Technická knihovna byla až do roku 1945 Ústřední knihovnou české Vysoké školy technické a její specializace je v technických a exaktních vědách, včetně speciálních druhů, jako jsou normy, patenty a firemní literatura. Pedagogická knihovna byla od svého vzniku v roce 1921 spolková, v roce 1951 byla postátněna a má sbírky literatury zejména pro učitele středních škol a studenty. Celkem má ve svých fondech Moravská zemská knihovna 3,7 mil. knihovních jednotek.

Požadavky knihovníků na dispozici nové budovy vycházely z číselných ukazatelů o rozsahu knihovních fondů a poskytovaných služeb, z tradičních činností, ale také z představ o moderních i předpokládaných funkcích. Něco tedy bylo dané, více však formulovaly spíše představy, k nimž inspirací byly novostavby knihoven v evropských zemích. V Německu k takovým knihovnám patří Deutsche Bibliothek ve Frankfurtu, Deutsche Bücherei v Berlíně, Universitätsbibliotheken v Bielefeldu a v Götingen, v Rakousku Landesbibliothek v St. Pölten, v nichž jsme hledali společně s architekty inspiraci.

Charakteristické rysy funkcí nové knihovny vůči veřejnosti jsou:

Požadavek čtenáře na odbornou literaturu je ideálně splněn, pokud tato literatura je kdykoliv k dispozici. Předpokladem ovšem je, aby jeden výtisk od každého díla byl určen pro prezenční studium. Jde o systémovou změnu proti stávajícím pravidlům našich knihoven, v nichž většinu výpůjček je možné zapůjčit mimo knihovnu a z celkového počtu výpůjček představují zapůjčené knihy domů větší část. Dosud platila zásada, že mimo knihovnu se nepůjčuje literatura vydaná do roku 1918, časopisy a noviny a vybrané speciální sbírky. V nové budově se tato zásada rozšiřuje o 1. výtisk knih domácí produkce. Vychází se tak vstříc moderní zásadě pro knihovny, totiž aby čtenář měl vždy v knihovně k dispozici informační zdroj, jenž je v rozsahu sbírkové činnosti knihovny. K tomu je předpokladem dostatek míst ve studovnách a pohotová kopírovací technika.

Ve své univerzálnosti jsou studovny členěny do tří celků: humanitní vědy, biologické vědy a vědy technické. V těchto studovnách se počítá pro každou s 200 studijními místy a příručním fondem z oborů 0 – obecnosti, 1 – filosofie, psychologie, 2 – náboženství, 3 – společenské vědy, 7 – umění, 8 – jazykověda, 9 – zeměpis, dějiny ve studovně humanitní, fondy z oborů 5 – matematika, přírodní vědy, 6 – lékařství ve studovně biologických věd a ve studovně technických věd fondy z oborů 6 – užité vědy, technika. Stavění příručních fondů je podle univerzálního MDT. Regály umožňují v každé studovně umístit asi 20 tisíc svazků knih a na rozsáhlém balkonu je místo pro nejžádanější řady časopisů včetně běžného ročníku docházejících periodik. Tyto příruční knihovny budou obsahovat základní encyklopedickou, slovníkovou a nejčastěji používanou literaturu podle profilu té které studovny. Kromě toho bude čtenářům zpřístupněna část skladiště s tematicky členěným přírůstkem za posledních pět let ve druhém poschodí za studovnu humanitních věd, a jedno podlaží skladů s vázanými ročníky časopisů v pátém poschodí za studovnou biologických věd. Tyto fondy budou zabezpečeny proti odcizení radiofrekvenčními etiketami. Ve studovnách budou počítače k práci s multimediálními databázemi, které má knihovna k dispozici, nebo které prostřednictvím internetu čtenářům zpřístupní k využívání. Pomoc a radu najdou čtenáři u odborných pracovníků. Literatura vyžádaná ze skladišť k prezenčnímu studiu bude připravena ve studovně biologických věd na regále podle posledního dvojčíslí čárového kódu průkazky čtenáře, vnitřně dále členěna podle jména čtenáře.

Kromě všeobecných tří studoven (humanitní, biologická a technická) jsou pro čtenáře připraveny i studovny speciální:

• studovna starých tisků, jak je dobrým zvykem, pro studium rukopisů a vzácných sbírek. Má jen 12 studijních míst a tři místa s počítači, na nichž kromě naskenovaného katalogu či katalogu starých tisků v OPAC lze studovat i digitalizované rukopisy;
• studovna vázaných novin s 30 studijními místy a rovněž třemi místy s počítači je určena pro studium novin vyžádaných ze skladu. Technické vybavení tvoří nejen čtecí přístroje mikrofilmů, ale i knižní skener pro novinový formát umožňují služby delivery services;
• studovna elektronických médií má 28 míst s počítači a umožní vyhledávat z bází dat ať již vlastních z fondu knihovny nebo dostupných prostřednictvím internetu;
• studovna obchodních a firemních informací je samostatnou součástí technické studovny, neboť zaujímá místo na jejím balkonu. Obsahuje 12 studijních míst, regály pro příručku firemních adresářů a literatury s přilehlým skladem norem a patentů.

V těchto specializovaných studovnách se provádí celá agenda spojená s doplňováním, zpracováním a využíváním příslušného fondu, ve studovnách je k dispozici informační literatura a bibliografický aparát. Součástí dnešní MZK je také hudební knihovna, s jejímž umístěním se však počítá v jiné budově (dnešní Pedagogická knihovna).

Zatímco studovny jsou umístěny od 2. poschodí až po poslední poschodí budovy, tvoří hlavní část přízemí půjčovna. Jde jistě o nejnavštěvovanější provoz knihovny, a to nejen proto, že přáním čtenářů je odnést si literaturu do vlastního prostředí ke studiu, ale v půjčovně jsou také lístkové klasické i elektronické katalogy a základní informační služba. Samostatné oddělení meziknihovních výpůjčních služeb je v prvním poschodí nad půjčovnou.

Služby v půjčovně probíhají automatizovaně. Automatizace výpůjčního procesu započala v roce 1991, kdy se zapojila MZK spolu s Národní knihovnou v Praze a Slovenskou národní knihovnou Matice slovenské do projektu CASLIN. Společně byl vybrán SW ALEPH ve verzi 32_4, knihovna byla vybavena základním HW a od roku 1995 byly postupně zaváděny jednotlivé moduly do praxe. Vzhledem k členitosti MZK na více pracovišť umožnil Internet, zavedený od ledna 1995, jejich vzájemné propojení a postupné rozšíření do jednotlivých knihoven. Po zavedení automatizace do zpracování bylo hlavním úkolem zprovoznění modulu cirkulace, kterému předcházela retrospektivní konverze dat. MZK byla průkopnicí v aplikaci systému ALEPH v modulu výpůjčního procesu.

Studovna humanitních věd

Přesto, že úkol byl značně náročný, podařilo se v průběhu roku 1997 zavést výpůjční modul v plném rozsahu absenčních i prezenčních výpůjček do praxe, a to díky především velké obětavosti a profesionálního zaujetí vedoucích i dalších odborných pracovníků knihovny. Jako poloprovoz byl modul cirkulace spuštěn v září 1996 pro zaměstnance knihovny a v plném rozsahu pro čtenáře od března 1997. Zápis čtenářů, evidence, vracení výpůjček a základní informace jsou na elektronické bázi. Pro čtenáře je instalováno z nedostatku místa jen 10 pracovních stanic, kde mohou vyhledávat v elektronickém katalogu přírůstek české produkce od roku 1993 a další živý fond, který prošel retrokonverzí od září 1996. Způsob retrokonverze, pro který jsme se rozhodli, má 3 fáze. Na začátku to jsou pracovníci půjčovního oddělení, kteří s knihou v ruce vytvářejí zkrácený záznam, který obsahuje tyto údaje: příjmení a jméno autora, název, signaturu, status exempláře, čárový kód, jazyk země, jazyk dokumentu, rok a místo vydání. To je jediná fáze, kdy se pracuje s knihou v ruce. Doplnění záznamu je již záležitostí druhé fáze, kdy pracovníci oddělení retrokonverze podle katalogizačního lístku doplňují počet exemplářů stejného titulu označením statusu bez vyhledání knihy, tedy bez nalepení čárového kódu. Třetí fáze se předpokládá v doplnění minimálního záznamu využitím projektu RETROKON, tedy stahováním záznamů české produkce z báze budované NK, na níž se tagováním naskenovaných záznamů kromě MZK podílejí i ostatní SVK.

Pro periodika byl zvolen jiný postup. Protože převážná většina se půjčuje prezenčně do studovny, neprojde tedy půjčovnou, byly jednotlivé tituly podle názvu zapsány do počítače a na jeden svazek nalepen čárový kód. V případě zapůjčení se provede retrokonverze vyžádaného svazku. Modul výpůjčního procesu zajišťuje veškeré procesy spojené s realizací výpůjčky, její prolongací, rezervací a upomínáním. Protože většina čtenářů MZK jsou studenti, kteří mají ve školách přístup k internetu a mnozí mají svou e-mailovou adresu, posíláme oznámení o rezervaci výpůjčky i upomínku elektronickou poštou.

Během letních měsíců jsme připravili výměnu čtenářských průkazů. Je to plastová karta s čárovým kódem na jedné straně, na druhé straně je počítačová vizualizace budovy nové MZK. Na rozdíl od stávajících průkazů není na této nové průkazce uvedeno jméno čtenáře. K tomuto kroku jsme přistoupili z důvodu poskytnutí větší ochrany čtenářů při zcizení průkazky.

Systém ALEPH má již za sebou v MZK třetí rok své existence. Po různých úpravách splňuje požadavky, které na něj klade tak rozsáhlý a členitý provoz této velké knihovny. Přesto jsme si vědomi, že existují uživatelsky příjemnější knihovnické systémy. MZK stojí před rozhodováním, zda přejít na vyšší verzi ALEPH 500 nebo na jiný vhodný systém. Není to rozhodování snadné, neboť žádný ze známých systémů není nejlepší a trvat na stávajícím se zpravidla nedá dlouho.

V nové budově MZK najde čtenář objednanou literaturu připravenu v samoobslužném úseku výdeje knih podle posledního dvojčíslí čárového kódu svého čtenářského průkazu. Pro zkrácení doby nutné k vyhledání knihy bude v pracovní náplni pracovníků půjčovny ověřování podaných požadavků, zda je kniha k dispozici ve skladišti. Z pohledu čtenáře systém jednoduchý a pružný, z pohledu knihovníků právě v této situaci začínají problémy. MZK v současné době tvoří tři knihovny, každá s vlastní databází fondu, které však nejsou vzájemně provázané. Bude tedy nutné vyřešit problém, jak vlastně půjčovat.

Komunikace osob v budově je omezena kontrolním bodem ve vestibulu 2. poschodí. Znamená to, že čtenáři mají volný přístup do půjčovny, zatímco do studoven bude prováděna kontrola oprávněnosti vstupu na platný čtenářský průkaz a pochopitelně kontrola donášených a vynášených knih. V tomto místě také končí panoramatické výtahy a do výtahů pro vyšší poschodí je třeba po projití kontrolním bodem přestoupit.

Příčný řez budovou

Trend moderních knihoven je zpřístupnit co nejvíce knihovních fondů ve volně přístupných regálech. Přesto, že knihovna připravuje rozsáhlé příruční fondy ve studovnách včetně nejužívanějších periodik, umožní volný výběr z přírůstku posledních pěti let a dovolí čtenářům, aby si sami vyhledávali ve skladu časopisů, zůstává převážná část knihovního fondu ve skladišti a bude připravena do půjčovny a studoven až na vyžádání.

Prostory skladiště umístí 56 tisíc metrů knihovního fondu, avšak jen dvě třetiny tohoto prostoru budou při otevření knihovny zaplněny. Knihovna má depozitní sklady umístěné mimo město a po výstavbě se s nimi nadále počítá. Do depozitáře byly dislokovány zahraniční noviny a nejstarší části jednotlivých lokací (stavění fondu je numerus currens); nejvíce osmerkového a kvartového formátu. Celou čtvrtinu stávajícího rozsáhlého fondu představují časopisy, z nichž téměř dvě třetiny patří k méně obratovým nebo téměř nežádaným. Značný počet časopisů zanikl rokem 1990 změnou společenského zřízení v zemích východní Evropy, jež jsou již převážně pasé. Přistoupili jsme už v roce 1999 k jejich vyvážení do depozitáře, když u každého titulu se podle jeho využívání rozhoduje o umístění. Naproti tomu se provádí výběr frekventovaných titulů z depozitářů, které zůstanou k umístění ve skladech v nové budově. Automatizace výpůjčního procesu a retrokonverze umožňuje tyto změny jednoduchým způsobem rozlišit.

Prosadit stavbu knihovny nebylo snadné. Od podpisu prohlášení rektorů brněnských vysokých škol, primátora města a ředitele MZK v roce 1994 do dokončení stavby na jaře roku 2001 jde však o úsek sedmi let. Sedmi šťastných let, neboť se podařilo postavit účelovou potřebnou knihovnu. Již dnes se píše, že jde o jednu z nejmodernějších staveb 21. století, které město Brno má. Myslíme si, že budou mít dokonalou a funkční knihovnu také její čtenáři.